V dnešní době trávíme většinu dne v uzavřených prostorách. V zimním období je to až 90 %. Kvalitě vnitřního vzduchu ale věnujeme méně pozornosti než ovzduší venku. Jsme přesvědčení o tom, že úroveň bydlení se po všech stránkách zvyšuje, že stavby jsou stále dokonalejší. Ne ve všech směrech. Vzduch v interiérech je podle průzkumů často nekvalitní a dokonce znečištěnější než vzduch venkovní. Proti našemu zdraví se totiž spojily dva faktory: důraz na co nejlepší tepelnou izolaci domů a jejich nedostatečné větrání.

Domy už "nedýchají"

Z důvodů energetických úspor se v posledních letech velmi dbá na tepelnou izolaci budov a jejich co nejlepší utěsnění: vyměňují se okna, domy se opatřují tepelnými plášti. Budovy už "nedýchají", omezilo se takzvané mikrovětrání.

Aby přirozená ventilace okny stačila zajistit dostatečnou výměnu vnitřního vzduchu za vnější, musela by se provádět daleko častěji a déle, než jak tomu je.

Hlavní zdroje znečištění vnitřního vzduchu

Zdrojem znečištění vnitřního vzduchu jsou syntetické materiály používané pro izolace, ale i vybavení budov, nábytek, koberce, čistící prostředky, leštěnky a vosky nebo aromatické osvěžovače vzduchu. Obsahují totiž různé chemikálie. Vzduch je dále znečišťován spalováním plynů nebo vařením. Největším zdrojem znečištění vzduchu v interiérech je ale člověk, lidský metabolismus. Vydýchaný vzduch obsahuje zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého, v jehož přítomnosti se ve vzduchu množí baktérie a další mikroorganismy nebo organické látky, které vnímáme jako zápach. Ty pak působí jako alergeny nebo i jako toxiny.

Negativní dopady špatného vzduchu

Nekvalitní vzduch ale neškodí jen alergikům. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého, která je bohužel běžná v současných domácnostech, školách, kancelářích i restauracích, prokazatelně způsobuje únavu, malátnost a snížení soustředění i pracovní výkonnosti. Čím dál naléhavěji na to upozorňují odborníci.

zdroj: Protronix